9.11. 2011 byla sněmovnou schválena rekodifikce OZ, legislativní proces samozřejmě pokračuje, nyní se k věci vyjádří senát. V souvislosti s aktivitami, na kterých se podílela řada organizací a střešních asociací a které byly zveřejňovány i na této stránce, je vhodné ukázat na poměrně významné změny, které plynou z výsledné podoby paragrafů upravujících nově zaváděnou veřejnou prospěšnost.

Zásadní změnou, kterou se podařilo prosadit a která zcela mění předlohu zpracovanou v režii úřadu vlády, je celkové pojetí veřejné prospěšnosti – občanský zákoník konstatuje, že veřejná prospěšnost plyne z povahy společenských aktivit a jako formální podmínky pro to, aby mohla být veřejná prospěšnost vnímána jako vlastnost právnické osoby, definuje poslání organizace deklarované v zakládajících dokumentech, řízení bezúhonnými osobami, poctivost nabytí majetku a hospodárnost jeho využití. Teprve ta osoba, která chce být zapsána do zvláštního seznamu, musí tyto skutečnosti prokázat. Zapsání do tohoto seznamu ovšem neznamená, že by se daná právnické osoba stala „prospěšnější“ než jiné, nezapsané. Samotný fakt zápisu na její veřejné prospěšnosti nic nemění. Pokud jde mluvit o změně statusu, pak jen v tom smyslu, že v důsledku tohoto zápisu může mít zvláštní postavení vzhledem ke státu a jeho orgánům. Podrobnosti takového postavení však do velké míry budou záležet na následné legislativě – a o tu se nyní bude „hrát“.

NETT má samozřejmě zájem na tom, aby vznikající navazující zákony pokud možno nezměnily smysl a základní nasměrování, jak byla veřejná prospěšnost ve schválené verzi občanského zákoníku nakonec formulována. Proto se účastní na procesech souvisejících s tvorbou dalších zákonů. Ve zkratce jde o to, aby byly pokud možno naplněny záměry současné úpravy, která je ve vztahu k občanským organizacím motivující, a to především vzhledem k malým a dobrovolnickým organizacím, a která přispívá k rozvíjení pozitivně naladěného prostředí a filantropie, která se neodvozuje od státu.

Nyní bude třeba poměrně velké koordinace a vzájemného respektu, protože některé aktéry zajímá tak jako NETT nejvíc celkové prostředí  (např. nadace, které zajímá celkové klima dárcovství), jiné jsou zaměřené na problematiku transparentnosti, ještě jiné pak „hlídají“, aby jakýkoli proces nemohl ztěžovat přístup k benefitům těm, kdo jsou malí, slabí a pro stát nepohodlní. Mnozí se shodují na tom, že je třeba co nejvíce ztížit přístup k benefitům u těch, kdo jsou „na pomezí“ nebo výhody neziskových organizací zneužívají. Doufejme, že se podaří tyto cíle pojmenovat a nalézt dostatečnou shodu na tom, aby se následná legislativa rozvinula v duchu úpravy veřejné prospěšnosti, kterou se podařilo prosadit do občanského zákoníku.